Takový souhrn posledních dvou měsíců :)

Jelikož jsem smazala poslední příspěvek, tak koukám, že poslední co je teď na blogu je asi dva měsíce starý.  Hmmm. Vidím, že mě to poslední dobou vážně moc nebavilo :D

A protože se toho za poslední dva měsíce stalo MOC, rozhodla jsem se vytvořit takový PICTURES HEAVY POST, ve kterém se postupně dovíte, co že se vlastně všechno přihodilo :D ještě že mám ten nový mobil. S ním totiž fotím moc ráda a hlavně každou blbost, tak proto je těch fotek tolik :D ↓↓↓

Máme tady jaro ♥ a s ním i oblíbené zkouškové období...

ZDRAVÍM VÁS :)

Tak jsem zase tady. Znáte to. Když máte fůru času, blog vás nebaví. Ale když se máte najednou učit na zkoušku, tak máte tolik nápadů a tolik chuti na ten blog něco napsat, až to není možné. Což je ovšem pěkně na nic. Já zítra píšu zápočtový test ze Základů psychoterapie, a zatím umím jen dvě z dvaceti otázek. Ještě že to je na abcd, uf :D a to ani nemluvím o testech z politologie a mezinárodních vztahů příští čtvrtek a z Psychologie zdraví to další úterý. A už vůůůbec nemluvím z ústní zkoušce ze Sociologie, které se všichni už asi půl roku obáváme, protože nám bylo řečeno, že se jedné o nejtěžší zkoušku za období bakalářského studia a protože nám pak doktor oznámil, že stačí jedna špatná odpověď a "Uvidíme se na dalším pokusu". Ale NE. Já i přes to všechno budu sedět na tom počítači a psát na blog. Na který ani nikdo nechodí :D jaká ironie. 

Noo ale já to tady vážně NECHCI zanedbávat, tak jsem se rozhodla přidat aspoň pár fotek. Abych vám tak trochu přiblížila co tak běžně dělám, místo toho, abych se pilně učila. Jo a zapomněla jsem zmínit ty tři seminárky co už beztak dávno měly být napsané. Ale čert to vem :D

Pořád, i když je to co říct, chodím do školy a snažím se zameškat co nejméně hodin, i přes to, že mě to strašně unavuje a proto potom musím v 9 ráno chodit na kafe. Sama. Já chudinka :D a to jsem kafe nikdy nepila! Taky si často vezmu první stránku ze svých materiálů a přečtu si, co všechno bych tak měla umět nebo přečíst, ale to mě většinou tak znechutí, že už se na další stránku nedostanu. Taky se poflakuju po Ostravě a sem tam zajdu do naší oblíbené Panerie s mou kamarádkou a kolegyní Johankou :D 

Jak jsem řekla, kafe jsem nikdy moc nepila, ale v poslední době mě na něj přepadá chuť O.o jsem divná. Taky pořád a pořád začínám se čtením knížek, které už dávno přečtené mám, ale ony jsou prostě tak úžasné, že si raději přečtu je, než nějakého šestisetstránkového Giddense. Zrovna teď mám rozečtenou knížku Húrinovy děti. Já ji miluju. Sice je strašně tragická a smutná a v podstatě se v ní nedějě nic veselého, ale stejně je jedna z těch nejlepších ♥ No....sem tam se kochám krásným počasím a i když jsem si řekla, že už vážně budu šetřit - nakupuju o stošest. Ale teď už VÁŽNĚ budu šetřit!!!

Vlastně toho dělám víc, ale fotek už tolik nemám. Takže vám musí stačit tyto dvě koláže a třeba někdy příště přidám něco dalšího. Třeba o tom, jak jsem nedala ani jednu zkoušku a jak jsem skončila se školou. Mezitím se mějte fajn a užívejte krásného počasí :)

Btw do komentářů mi dávejte tipy, jak přestat čumět do zdi a konečně se přinutit k učení, děkuji :D

Pět radostí měsíce - březen

Předem bych se ráda omluvila za svou neaktivitu. Ale posledních několik dní jsem byla v jednom kole. Ve středu 27.3. jsem jela na třídenní výlet s dětmi ze speciální školy. Teta tam učí, jela taky, takže mi to zařídila. Potom jsem byla v práci, potom zase mimo domov, potom bylo plno práce do školy a tak. No znáte to sami :) poslední tři dny jsem seděla u počítače a dělala prezentaci do školy. Já z toho měla takové nervy! Ani ne z přednesu, ale bála jsem se, že tam mám úplné bláboly. No nakonec jsem stejně nestihla přečíst všechno, protože dvacet minut zabrala jen první část, kterou měla spolužačka, nemluvě o tom jak do toho pořád zasahoval učitel a pořád k tomu něco dodával :D takže já jsem ze svých pěti stran (vážně jsem to dělala HODNĚ dopodrobna) přečetla tak dvě stránky, no..ani ne :D ale prý jsme to měly dobrý, takže mi spadl kámen ze srdce :) další kámen ze srdce mi spadl včera, kdy jsem byla po roce u zubaře a teda všechno ok, jen nějaký zubní kámen :D strašně jsem se bála, že mi bude vrtat zuby!

Konec tohoto ospravedlňování se. Mám pro vás, pět radostí měsíce března :) slíbila jsem, že z toho udělám pravidelnou rubriku a ráda bych to dodržela. Takže konec povídání a začínáme :)

1. 

Jako první musím zmínit ples, který se konal na začátku měsíce. Možná jsem se o něm zmiňovala, tím si ale nejsem jistá. Těšila jsem se na něj hrozně dlouho a víte jak se říká, že když se na něco těšíte, tak jste pak zklamaní? Tak z těmito lidmi to prostě nikdy neplatí. Na ně se pokaždé těším a vždycky jsem nadšená. Stejně to platí i u tohoto plesu. Jednoduše není nad úžasný večer, úžasnou zábavu a ještě úžasnější lidi :D jediná věc, která mě dost naštvala bylo, že ples končil už asi ve dvě ráno. Mi řekněte, co je to za ples?! :D

2. 

A teď trochu z jiného soudku. Už dlouho jsem potřebovala nějaký tělový krém, na svou vysušenou kůži. První jsem pokukovala nad Garnierem, který je hoodně dobrý, ale odrazovala mě cena 120,- Prostě nehodlám jen za krém dávat tolik peněz, to jako promiňte :D nakonec jsem našla tento v DM, a už jen to že má kokosovou vůni je pro mě hodně velké plus. Další plus je to, že se snadno roztírá, rychle vsakuje, a hlavně, splňuje co slibuje - kůže je po něm hladší a hydratovaná. A cena 62,- za balení 500 ml je podle mě fakt super :) ono ne vždy platí - čím dražší, tím lepší ;)

3.

Třetí je kniha, na kterou jsem se chystala už delší dobu. Už minulé prázdniny jsem ji sháněla v originále, protože ještě nebyla přeložená do češtiny. Chtěla jsem ji mít přečtenou dřív než vyjde film, to se ale nepovedlo. Nevadí. Film je dokonalý a podle mě je taková i knížka. Charlie v ní sice působí trochu...víc podivně než ve filmu, to ale neubírá na zajímavosti jeho myšlenkových pochodů. A citáty typu "We accept the love we think we deserve", "He's a wallflower. You see things. You keep quiet about them. And you understand." a poslední, jeden z nejkrásnějších "This one moment when you know you're not a sad story. You are alive, and you stand up and see the lights on the buildings and everything that makes you wonder. And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite." Záměrně je píšu v angličtině, protože takhle prostě vyzní nejlépe. Úžasné knížka, kterou doporučuji všem.

4.

Jako čtvrtou věc přidávám výše zmiňovaný třídenní výlet. První jsem se bála, s takovýma puberťákama nemám žádné zkušenosti. A taky ne všichni jsou na tom psychicky tak v pořádku jak by měli být. Stačilo ale pár hodin mezi nimi, a hned bylo všechno v pohodě. Někteří si mě vážně získali, to musím uznat :) a je zvláštní a smutné vidět, jaké osudy mají některé z dětí. Musím ale říct, že to byly zábavné a poučné tři dny, večer jsem vždycky padla do postele příjemně unavená a ráno se probouzela s nadšením a zvědavostí, co mě ten den čeká. Klidně bych si takový výlet zopakovala. Dokonce je možné, že se mi v budoucnu toto přání splní :)

5. 

No a ještě bych přidala tento svetr. Původně jsem tu chtěla dát náušnice z Kiku za 13,- ale ty se nedaly normálně vyfotit, a z tohoto svetru mám asi tak stejnou radost jako z náušnic, tak ho tu dávám místo nich :D Je koupený na Votočvohoz za 120,- Je z H&M a úplně nový :) no nejpodstatnější ale je, že má asi 70 cm dlouhé rukávy, což normálně u svetrů nevidím! Takže je to asi jediný svetr ve kterém nevypadám, jako bych z něj vyrostla :D mám totiž problém - moc dlouhé ruce :D No ale teda ze začátku trochu kouše. Než si na to zvyknu. Po pár minutách nošení už to přestanu vnímat. Takže to asi není nic tragického :)

Emma - pokus o recenzi

Tak, jelikož jsem včera, přesně v 00:00 dočetla knížku s názvem Emma, ráda bych vám o ni něco napsala. Cíl tohoto "pokusu o recenzi" je ten, aby vás zaujal a aby jste si řekli "To nezní špatně, asi si to taky přečtu". 

Knihu Emma napsala autorka Jane Austen. Jde o román z 19. století, a i když jsem přečetla zatím jenom dva takové romány, můžu říct, že byly oba vážně krásné. Ta doba má své kouzlo. Ani se mi teď nechce číst něco z modernější doby :D styl psaní Jane Austen je opravdu okouzlující a myslím, že se musí líbit snad téměř každé dívce. 

Ovšem je tady i jedno ale. Mám pocit, že Jane Austen hrozně ráda používala dlouhá souvětí a já musím přiznat, že jsem se v nich nejednou ztratila. Ale není nic jednoduššího než se vrátit a větu přečíst ještě jednou :) celkově děj popisuje moc hezky, takže když se jednou začtete, bude vám dělat problém od knihy odtrhnout oči :)

Teď už k ději. Samozřejmě vám nebudu vyzrazovat žádnou zápletku, to bych si neodpustila. Takže jen tak jasně a stručně :) Emma Woodhousová je krásná, chytrá, oblíbená a bohatá slečna, která bydlí se svým starým a nemocným otcem, panem Woodhousem, kterého nadevše miluje. Je naprosto rozhodnuta, že se nikdy nezamiluje, nikdy se nevdá. Přece by jen tak neopustila svého milovaného tatínka. Již mnoho let se o ni stará její vychovatelka, slečna Taylorová. Ta se ovšem jednoho dne vdá za pana Westona, a je nucena Emmu i pana Woodhouse opustit. Ze začátku je pro ně těžké, být bez ní, protože na ni byli zvyklí, milovali ji a byla pro ně jako další člen rodiny. Postupem času se ale tato rána zahojí a Emma začne žít tak moc společenským životem, jako snad ještě nikdy. Paní Taylorovou, tedy teď už Westonovou navštěvuje každý den, stejně jako své další sousedy. Buď je k sobě pořád zve někdo na večeři, nebo naopak oni zvou na večeři jiné. Jednou se Emma seznámí s mladou Harriet Smithovou a rozhodne se, že pro ni najde toho nejlepšího manžela. Pánů je přece v okolí víc než dost. Emmin starý známý pan Knightley, pan Elton, syn pana Westona Frank Churchill. No, je z čeho vybírat :) Jak to ovšem celé dopadne vám neřeknu :)

To je asi taková hlavní zápletka, která se řeší během celé knihy. Během těch 528 stran se ovšem dějí samé zajímavé události, nečekané převraty a různá překvapivá vyznání. No, asi tak jak je tomu v knížkách zvykem :) 

Pokud jde o můj názor na tuto knihu, musím přiznat, že první čtvrtina mě až tolik nebavila. Zaprvé to bylo chvilku po dočtení Pýchy a předsudku a já hrozně postrádala pana Darcyho (:D), a taky se mi zdálo, že se pořád řeší jedno a to samé. Po této čtvrtině jsem ovšem začala cítit k Emmě a jejim známým větší a větší náklonnost, a děj se stal brzy o hodně zajímavější. Ale řeknu vám, že už tak v první třetině jsem tušila, jak to celé dopadne. A víte co? Naprosto přesně jsem se trefila :D to ovšem příběhu neubralo na zajímavosti. Čtení zahřeje u srdce a uspokojí nejednu romantickou duši :) takže jestli vám mohu něco doporučit do vaší budoucnosti - přečtěte si Emmu! Nebudete litovat :)

Pět radostí měsíce - únor

Jsem tady se svým nápadem :D Každý měsíc vyberu pět věcí, které mi v daném měsíci udělaly radost. Nic takového jsem na blogu ještě neměla a na jiných to taky moc nevídám, pokud vůbec (vídám pouze oblíbené věci pokud jde o kosmetiku), takže proč ne :) Takže jdu do představování svých pěti oblíbených věcí měsíce únor:

1.

V minulém článku zmiňovaný mobil. Ani nevím co mě to tak popadlo, že jsem si nějaký najednou potřebovala koupit, ale jak už jsem psala, na iPhone3 jsem hodně věcí postrádala a to se o tomto říct nedá. Ovšem taky má své mouchy, to samozřejmě, ale to má asi každá věc. Více popíšu v článku, který se bude zaměřovat pouze a jenom na něj. Trochu popíšu jeho funkce atd, kdyby náhodou o něm někdo taky přemýšlel, tak ať aspoň zná názor více lidí :)

2.

Čtení. Sice na něj nemám tolik času jak bych chtěla, ale stejně není nad to lehnout si ke knížce s hrnkem horkého čaje :) Emmu pořád nemám dočtenou, jsem tak ve čtvrtině (ale zase si vemte, že má přes 500 stran :D), a zatím mi to přijde takové pořád dokola. Ale protože je to považováno za jednu z nejlepších knih J. Austen, věřím, že se to rychle zlepší :)

3.

Do tohoto čaje jsem se zamilovala. Fakt. Je sladký a přitom  zdravý. Šípek v kombinaci s ibiškem, a k tomu máte na výběr ještě jahodu, broskev a malinu. A protože jsou všechny příchutě skvělé, koupila jsem si balení, kde jsou všechny čtyři. Dá se ale najít i balení které je čistě šípkové nebo čistě šípkovo-jahodové atd.

4.

Ziaja olivové tělové mléko. No sice to teď trochu zanedbávám, ale když ho používáte pravidelně, tak určitě vidíte výsledky. Ovšem nemůžu o něm říct, že by bylo lepší než bylo kakaové máslo. To mělo určitě lepší účinky. I když toto zase příjemněji voní. Takže je na vás, čemu dáte přednost. Já bych ještě chtěla vyzkoušet něco z řady "Kozí mléko", tak snad se mi poštěstí to někde najít.

5.

Má nová "HD blush" tvářenka od ELFu. Mám ji sice jen pár dní, ale už teď ji můžu zařadit do mých oblíbených, protože to je přesně něco co jsem hledala. Chtěla jsem tekutou tvářenku, která se bude jednoduše roztírat a která vydrží + bude mít hezkou barvu, a tahle má všechny vyjmenované vlastnosti. Sice je pravda, že hodně barví, ale když řádně rozetřete, neměl by být problém :) také doporučuji :)

Můj názor na - Pýcha a předsudek

Původně byl můj záměr napsat zcela objektivní článek o tom, jaká byla kniha Pýcha a předsudek.

Po dočtení knihy jsem zjistila, že napsat OBJEKTIVNÍ názor, bude velice těžký úkol, který raději přenechám jiným, více zkušenějším kritikům.

Přináším vám teda absolutně subjektivní názor na tuto knížku (částěčně i film). Pokud nejste romantické duše jako já (upřímně nevěděla jsem, že jsem romantická duše, dokud ji ve mě tato knížka neprobudila), tak s mým popisem asi souhlasit nebudete. Potom si napište svůj vlastní, děkuji :D