Knihu Emma napsala autorka Jane Austen. Jde o román z 19. století, a i když jsem přečetla zatím jenom dva takové romány, můžu říct, že byly oba vážně krásné. Ta doba má své kouzlo. Ani se mi teď nechce číst něco z modernější doby :D styl psaní Jane Austen je opravdu okouzlující a myslím, že se musí líbit snad téměř každé dívce.
Ovšem je tady i jedno ale. Mám pocit, že Jane Austen hrozně ráda používala dlouhá souvětí a já musím přiznat, že jsem se v nich nejednou ztratila. Ale není nic jednoduššího než se vrátit a větu přečíst ještě jednou :) celkově děj popisuje moc hezky, takže když se jednou začtete, bude vám dělat problém od knihy odtrhnout oči :)
Teď už k ději. Samozřejmě vám nebudu vyzrazovat žádnou zápletku, to bych si neodpustila. Takže jen tak jasně a stručně :) Emma Woodhousová je krásná, chytrá, oblíbená a bohatá slečna, která bydlí se svým starým a nemocným otcem, panem Woodhousem, kterého nadevše miluje. Je naprosto rozhodnuta, že se nikdy nezamiluje, nikdy se nevdá. Přece by jen tak neopustila svého milovaného tatínka. Již mnoho let se o ni stará její vychovatelka, slečna Taylorová. Ta se ovšem jednoho dne vdá za pana Westona, a je nucena Emmu i pana Woodhouse opustit. Ze začátku je pro ně těžké, být bez ní, protože na ni byli zvyklí, milovali ji a byla pro ně jako další člen rodiny. Postupem času se ale tato rána zahojí a Emma začne žít tak moc společenským životem, jako snad ještě nikdy. Paní Taylorovou, tedy teď už Westonovou navštěvuje každý den, stejně jako své další sousedy. Buď je k sobě pořád zve někdo na večeři, nebo naopak oni zvou na večeři jiné. Jednou se Emma seznámí s mladou Harriet Smithovou a rozhodne se, že pro ni najde toho nejlepšího manžela. Pánů je přece v okolí víc než dost. Emmin starý známý pan Knightley, pan Elton, syn pana Westona Frank Churchill. No, je z čeho vybírat :) Jak to ovšem celé dopadne vám neřeknu :)
To je asi taková hlavní zápletka, která se řeší během celé knihy. Během těch 528 stran se ovšem dějí samé zajímavé události, nečekané převraty a různá překvapivá vyznání. No, asi tak jak je tomu v knížkách zvykem :)
Pokud jde o můj názor na tuto knihu, musím přiznat, že první čtvrtina mě až tolik nebavila. Zaprvé to bylo chvilku po dočtení Pýchy a předsudku a já hrozně postrádala pana Darcyho (:D), a taky se mi zdálo, že se pořád řeší jedno a to samé. Po této čtvrtině jsem ovšem začala cítit k Emmě a jejim známým větší a větší náklonnost, a děj se stal brzy o hodně zajímavější. Ale řeknu vám, že už tak v první třetině jsem tušila, jak to celé dopadne. A víte co? Naprosto přesně jsem se trefila :D to ovšem příběhu neubralo na zajímavosti. Čtení zahřeje u srdce a uspokojí nejednu romantickou duši :) takže jestli vám mohu něco doporučit do vaší budoucnosti - přečtěte si Emmu! Nebudete litovat :)
