Ed Sheeran v Praze

Musím se s Vámi o ten zážitek podělit, prostě musím. Víte, před dnem D jsem pořád přemýšlela - jít? nejít? jít? nejít? jít? a tak pořád dokola. Nakonec jsem šla, a nakonec šel se mnou i můj milovaný K. a bylo to moc príma. No vlastně ne celý večer byl príma. Jsme totiž děsně pohodlní a stát venku skoro dvě hodiny v zimě, plus vevnitř další dvě hodiny, předtím než Edík přišel na pódium, to pro nás bylo takové mučení. Nohy nás bolely tak stráášně moc. Ale když skončil předskokan který už nevím jak se jmenoval....ne dobře vzpomenu si. Ryan Keen možná...a když přišel na pódium Ed. PÁÁÁÁNI. TEN BYL. NAPROSTO. BOŽSKÝ. Prostě to je tak když tři roky někoho jen posloucháte a pak ho najednou posloucháte A i vidíte. To je děsně neuvěřitelné. Popravdě řečeno, celou první písničku (tipla jsem si že to bude I'm mess, jedna z mých nej. A byla ♥) jsem se vlastně jen snažila potlačit slzy abych nevypadala jako nějaká trapná ubrečená puberťačka a bylo mi moc líto, že zrovna tuhle si s ním nemůžu zazpívat, protože v okamžiku, kdy bych začla zpívat, by se ze mě spustil potok slz. Ale pak už to bylo dobrý. A on byl taky moc dobrý. Bohužel, mám jen jednu jeho trochu ucházející fotku, plus jedno ani ne minutové video. Kde zrovna rapuje. Ach jo. Taky jsem mohla natočit nějakou oblíbenejší písničku. Ale nevadí!

A víte, co pro mě byl asi největší zážitek? Když zpíval I see fire. A v pozadí na obrazovkách byl Šmak. Uááááá. Ne, celé to byl parádní zážitek, ale chápejte...I see fire ♥ (z toho nemám ani fotky, ani video. Protože jsem si řekla, že chci na koncert koukat jinak než před displej mobilního telefonu)

Take it back bez refrénu. Škoda :D

Takže teď musím prohlásit, že pokud Ed bude zase někde blízko, tak neváhám a zase na něj půjdu, protože on je live bezkonkurenční. Kdo pojede se mnou? :D

Velké změny, velké plány

Tak zase asi po dvou měsících zdravím :D

Právě sedím v práci, nebo spíše bych měla napsat na brigádě, a netrpělivě sleduju čas, jak se pomalu pomalinku blíží k páté hodině odpolední. Konečně budu moct říct tomuto místu navždy sbohem. Dnes je totiž má poslední směna coby studenta na brigádě.

Včera jsem byla na druhém kole pohovoru do O2. Přišlo nás sedm, čtyři postupně odpadli, až jsme zbyli tři. Nevím jak ostatní dva, ale mě volali, že jsem byla přijata. Tadá. Stane se ze mě pracující dospělák. Který se bude těšit na volné víkendy, které (jak doufá) bude trávit se svou polovičkou, když už nebude kdy jindy se vídat. A také se bude těšit na to, až si po třech měsících zkušebky (pokud tam takovou dobu vydrží) bude moci vybrat nějakou tu dovču :D ok nebudu předbíhat, ještě ani nemám podepsanou smlouvu.

To je asi největší novinka. Nástup do opravdového zaměstnání. Brr :D

S touto novinkou se mi hned v hlavě začaly rodit nápady, co si postupně za vydělané peníze koupím. Tak zaprvé - nutně potřebuju nový notebook. Můj už po pěti letech dosluhuje :( zapnu Age of Empires II a po 15 minutách se mi notas hodí do režimu spánku, přičemž ho pak následně musím oživovat tím, že ho 5x násilím vypnu a zapnu. Chudáček. Bojím se, že se blíží den, kdy se vypne a už se nezapne. Jako ten notebook předtím. Taky jsem měla v hlavně další věci co si chci koupit, ale nějak jsem na ně...zapomněla :D vím že chci Keepcup! A ještě něco. Ale nevím co. Tak nic.

Taky s přicházejícím únorem..vlastně on už je tady..takže s tímto aktuálním už běžícím únorem :D přichází i pár mých "poprvé"

1. poprvé uvidím naživo Eda Sheerana

2. poprvé budu na Valentýna ta, která ho bude moci s někým trávit a ne ta, která "hejtuje" každou sebemenší zmínku o něm, protože nikoho nemá, ha :D

3. poprvé nastoupím do práce

Zase tolik toho není. Ale na jeden měsíc to myslím stačí ne? :D kolikrát se strane, že několik měsíců se nestane nic, co by bylo poprvé. U mě to jsou teď tři věci. Bohatě stačí :D

To jest můj výkec. A jak se máte vy, ty poslední dva měsíce, co jsme se neviděli? Jaké jste měli Vánoce? :D

PS: už vím! Chci šetřit na pernamentku na nějaké cvičení. HAHAHA.

So here I am again...

Taak jsem tady. Prvně jsem si říkala, že ani pokračovat nebudu, protože jsem nevěděla co sem dávat, a výlevy z každodnního života stejně nikoho nezajímají, teda, téměř nikoho...:D tak jsem si řekla, že tady vždycky přidám jen něco co mě zaujme, filmy, knihy, videa, písničky, atd. Hned mě napadají asi 4 věci o kterých bych vám mohla napsat. Zrovna včera jsem koukala na pěkný film, tak toho využiju :D

 

A jinak bych možná mohla shrnout co se tak vše přihodilo nového od posledního článkü, který byl..snad někdy na jaře?

 

Tak řekněme, že jsem úspěšně dokončila bakalářské studium na pedagogické fakultě (úspěšně až na podruhé :D), ale bohužel jsem se nedostala na nMgr., pf, prej plná kapacita, já jim dám :D takže to budu další rok zkoušet znovu. Taky už nepracuji tam kde jsem dva roky pracovala. Vyzkoušela jsem ale práci ve velkoskladě s knihami, kde jsem vydržela 5 týdnů (a že mě to stálo námahy!), jelikož dál už to prostě nešlo, a teď jsem si našla jiný stánek s mobily, tak uvidím, jak dlouho vydržím tady. Pořád bych chtěla něco pořádnějšího, ale nějak to nevychází. Ah a taky jsem našla svou druhou drahou polovičku ♥ ale to je už moc soukromé a o tom se více rozepisovat nebudu :D

 

Co vůbec vy a brigáda/práce? Máte nějakou? A jste tam spokojeni, nebo hledáte něco jiného?

Ostrava černá, děvucha věrná ♥

Vždycky byl můj sen vypadnou z Ostravy a už se nikdy nevrátit. Fuj, Ostrava, hnusné místo, zapadákov, nesnáším to tady. Ale pak nastal nějaký zlom. Pár měsíců, možná pár let zpátky, někdy v době, kdy jsem začínala na Ostravské, jsem si uvědomila, že mám Ostravu ráda. No co ráda, já ji prostě miluju. Kam se hrabe nějaké Brno nebo Praha. Joo Praha. Nemám Prahu moc v lásce, je moc velká, je tam moc lidí a už tam ani není nic co by mě nějak zvlášť zaujalo, všechno jsem už několikrát viděla. V Ostravě sice taky, ale tady jsem aspoň doma. Ano doma,, je to můj milovaný domov ♥ a´t už jsem kdekoliv, vždycky se zase těším, až se sem vrátím. Když tedy zrovna nejsem v Anglii, to se mi moc vracet nechce :D Ale udělala jsem si takovou koláž z pár fotek, které jsem v průběhu roku dávala na Instagram, a chci ukázat i těm, kteří si myslí, jak je tohle "černé město" hrozné, že nemají pravdu, že jsou zde i krásná místa.

Nejoblíbenější Poruba / trocha mlhy / slunečný den, centrum

Mariánky, cesta ze školy / Velikonoce v Ostravě / dobře, trochu černá je :D

Západ slunce před mým domem / opět Mariánky / takový dům v Praze nemáte, co?? :D

A kterou část Ostravy mám nejraději? No přece tu, kde celý život žiju, to je jasný :D Poruba ♥ a zkuste mi někdo říct, že jsou Zábřeh, nebo Výškovice lepší, protože NEJSOU, fuj :D jo fuj, jsou části Ostravy, které v lásce nemám, třeba ty, které jsem právě zmínila. A Přívoz taky nemusím. A Mariánky okolo Hulváků a Prostorné, to jsou vážně děsná místa, ale za to můžou (snad mě teď za to nikdo nezabije :D) naši spoluobčané tmavší pleti, ale pšt :D

Poruba, Hlavní třída

Krásné místo, že? ŽE???! A zkuste říct, že ne :D

Tak co, pořád si o Ostravě myslíte, jak je strašně hnusná? :D

I see fire~

Už pár dní si pohrávám s myšlenkou, že začnu zase normálně blogovat, tak jako předtím. Říkala jsem si "Co ta náhlá změna?" A pak mi to došlo. Vždyť ono začalo zkouškové!! Kdy je přeci lepší čas na prokrastinaci ve formě psaní předůležitých článků na blog? :D

Takže tady je první.

Je to písnička, kterou poslední dobou, asi poslední měsíc, poslouchám pořád a pořád dokola. Když jsem ji slyšela poprvé, moc mě nenadchla, a to i přesto, že je Ed můj nejvíce milovaný zpěvák. Ale jak to tak bývá, stačí pár dalších poslechnutí a puf! Závislost je na světě. Takže teď nepřežiju den, aniž bych neslyšela to jeho "and if we should die tonight, we should all die together" ♥ hrozně se mi na něm líbí, že si pořád píše texty sám, ale už by mohl vydat nějaké nové album, holomek, dva roky a pořád nic :D místo toho pořád trajdá někde v USA s Taylor Swift nebo Christinou Aguilerou. Hrozné toto. Ale už je konečně zpátky v Evropě, má štěstí :D

Vánoční článek.

Strašně mě štvou Vánoce. Ale nemyslím Vánoce jako Vánoce, ale Vánoce jako Vánoce, rozumíme si :D Mám strašně ráda vánoční atmosféru, kdy je všude venku sníh, voní cukroví, svíčky, všude jsou slyšet koledy, celkově je všechno takové pohodové a cítíte se dobře. Dokud jsou Vánoce o tomhle, tak je miluju. Ale pak jsou lidi, kteří si myslí, že jsou Vánoce o tom, kdo si koupí větší a dražší dárek, jestli je těch dárků dost a jestli nebude dítě zklamané z toho, že nedostalo pod stromeček iPhone. Ach jo. Mám pocit, že se ti rodiče někdy snaží dětem v tento jeden den nahradit to, co jim nedali za celý zbytek roku. Víte jak to je, rodiče jsou pořád v práci, na děti nemají čas, potom se cítí provinile, tak dítěti koupí drahý dárek a myslí si, že je to v pořádku. Je i jasné, že to tak nemají všichni, ale když vidím ženu, která kupuje dítěti na Vánoce metrovou formuli jako hračku, tak mě prostě tohle napadne. Nebo taky to, že má rozmazlené dítě, které musí dostat všechno, o co si řekne. Takový Dudley z Harryho Pottera. Ať tak či tak, obojí je ŠPATNĚ. Vím, že to děti ještě nechápou, ale radost přece může udělat i úplná maličkost. Hlavní je, že to člověk kupuje z lásky ne? (Nemluvím o tom, jak nahodile lidi dárky kupují. Samé nesmysly. Jen aby něco měli. Když už, tak přemýšlím nad tím, co si ten druhý tak může přát, ne? Ať mu doopravdy udělám radost.) Teď jsem si zase vzpomněla na to, jak k nám chodí děti, které ještě nemají deset let, a chtějí na Vánoce obal na svou novou "es trojku" za 15 tisíc. Řekněte mi prosím, kam dál ještě tohle může zajít? Uvědomují si to lidi, co způsobují? Dochází jim to? Že dětem berou to nejcennější co mají? Dětství? Teď jsem byla na praxi, v druhé třídě, a ptala jsem se jedné holčičky, co chce k Vánocům. Prý smartphone. Na to jsem se zeptala, jestli by si ve svém věku neměla hrát třeba s panenkami. Ne, ona už si prosím s panenkami nehraje. Druhá třída. Osm let. Já si hrála s panenkami do páté nebo šesté třídy. Za chvilku už se bude dávat novorozeněti mobil do ruky hned po narození, aby mu náhodou něco neuteklo.....

Strašná tahle doba, a bude to horší.

Happy day :)

Mám radooost :) Proč?

1) Půjdu na dva koncerty Kryštofů. Do Frýdku a do Ústí. Ale Ticketstreamu neodpustím, že začal předprodej o pět minut dřív než měl, protože už přesně o půlnoci byla Ostrava vyprodaná :( takže musím cestovat do F-M, aniž bych to tam nějak znala -.-" :D

2) Přišlo mi taky jejich LP. Ne že bych to měla kde pouštět :D ale tři měsíce zpátky se mi to zdálo jako nutnost, takže jsem to objednala. Hehe.

3) A taky už mám lístky na premiéru Hobita ♥ ale zjistila jsem, že hned ten den musím na osm hodin do školy na praxi...takže se vyspím tak 2 hodiny....paráda.....:D

Summer paradise

Při cestě z práce jsem zjistila, že mi chybí léto.

Nemyslím šílené teploty, kdy se člověk smaží pomalu jen ve své kůži. Spíš myslím tu pohodu a to všechno krásné okolo. Chybí mi dny trávené s přáteli u bazénu, blbnutí ve vodě, dobré, sladké ovoce, koncerty, ježdění na kole, večerní projížďky na bruslích, jezení nanuků, procházky, kraťasy, vychlazené nápoje, dlouhé letní akce, které mohly být venku, protože večer bylo pomalu takové teplo jako přes den, žádné stresy se školou...tohle všechno mi chybí.

Ne, že bych neměla ráda podzim a zimu. Ale co nemám ráda je studené, upršené počasí, bláto, horko v tramvajích, protože řidič si myslí, že musí zapínat topení i když jsou lidi navlečení v bundách, stres kvůli školy, to, že je už ve čtyři tma. Na druhou stranu to zachraňuje fakt, že je toto období ideální na večerní pohodu s čajem a knihou. Ale letní pohoda mi stejně chybí...a bude mi chybět ještě víc, až se bude blížit čas zkoušek a psaní bakalářku. 

Ach jo.

Sever a Jih,BBC, 2004

Nevím jak já to dělám, ale většinou, když si stáhnu nějaký film a podívám se na něj, okamžitě si ho zamiluju a postupem času se stává více a více mým oblíbeným. Well, bylo pár filmů, které to nakonec do oblíbených nedotáhly, i když jsem z počátku myslela, že to tak bude,...například 500 days of Summer, ten už se mi s odstupem času nezdá tak skvělý. Možná proto, že mě hlavní hrdinka začala s každým shlédnutím víc a víc iritovat.

Ale včera jsem viděla něco, co ve mě zanechalo tak moc pocitů, kolik jsem necítila už sakra dlouho. Stáhla jsem si mini sérii Sever a Jih. To be honest...stáhla jsem si ji kvůli hlavní postavě, kterou hraje Richard Armitage (Thorin Oakenshield z Hobita). Bylo mi totiž blbé říkat, že je to super herec, když jsem ho vlastně v ničem jiném, než v Hobitovi neviděla. A teď už můžu říct jen: IGUUDGQGWDJDqFHSDGSJP!!

Schválně, zajímalo by mě, kdo kdy viděl Sever a Jih a přitom se nezamiloval do pana Thorntona? Existuje někdo takový? Hlavní hrdinka byla taky skvělá, aspoň podle mě, i když jsem četla kritiku, že občas vypadala jako kdyby nebyla duchem přítomná. Pfff kritici si vždycky něco najdou, vlastně je lituju, nedokáží si užít film jen tak, v klidu, pořád na něm musí hledat nějaké chyby. Ale chápu, někdo to dělat musí :D

K filmu samotnému. Já vám řeknu, takhle zatraceně silný příběh jsem neviděla tak dlouho. První dva díly mě napadalo jen "Tolik bolesti a tolik utrpení". Když sledujete zaměstnance prádelen, kteří dělají v tak špatném prostředí za tak malý plat. A když polovina z nich nemá ani na to, nakrmit své hladové a nemocné děti...a když si představíte, že to tak doopravdy bylo, a vlastně pořád ještě je, protože situace tehdy a dnes mi přijde dost podobná, jen dnes ne tak extrémní.....běhal mi z toho mráz po zádech. Někteří jsou rádi za kousek chleba, jejich děti žebrají na ulicích a druzí se starají jen o to, jestli to, co mají na sobě, souhlasí s poslední módou...vážně..so much emotions. Když jsem seriál sledovala, opravdu jsem cítila, že nejčastější pocit je asi lítost. Koukat se na ty nešťastné a zbědované tváře, na to, jak otcům umírají dcery, na to, jak se synové nemohou vrátit k matkám, protože kdyby překročili hranici země, hrozil by jim trest smrti za něco co vlastně ani neudělali. Všimla jsem si, jak silně jsou zde vyjádřeny pouta mezi rodiči a dětmi. A jak je jednoduché spadnout na dno. 

Jak říkám, vážně hodně emotivní příběh. A ano, nakonec musím zmínit i další nejsilnější pocit, který jsem během filmu měla. A způsoboval ho právě Richard. Já si nemůžu pomoct, ale tento příběh je tak podobný Pýše a předsudku. A John Thornton je vlastně druhý pan Darcy. Oba jsou tak...já ani nevím jak to vyjádřit. Ale jestli jste aspoň jedno z toho viděli, tak víte o čem mluvím. No a nejvíce mě dostal John skoro na konci (ještě před happy endem), když smutně sděloval matce, že ho vlastně nikdo nemá rád. Oh fuk you John!! Další záplava emocí :D

Né vážně, zbytečné o tom víc psát, kdo neviděl, povinně shlédnout. Já zítra letím do knihovny a mám radost z toho, že zase budu mít co číst. A pokud znáte nějaký podobný příběh, budu ráda za doporučení. Moc se mi líbí tyto anglické romány z 18. a 19. století. Mají o hodně více kouzla a mnohem větší duši než ty současné moderní nesmysly.

zdroj fotek: tumblr

Kde to sakra jsme?!

Potřebuju se vypsat. Mám toho v sobě tolik za dnešní den a nenapadlo mě jiné místo, kde to ze sebe dostat. Ani nevím kde začít, ale předem chci upozornit, že jde jen o výlev mého zoufalství, takže kdo nemá takové věci rád, tak ať dál nečte. První věc je ta, že prostě nejsem schopna navázat normální známost. Ne normální. Jakoukoliv. Takže se pomalu smiřuju s tím, že budu trávit celý život sama, obklopená kočkami, na které mám sice alergii, ale je to to jediné, co mi asi v životě bude přinášet radost. Takže alergie nealergie, budu mít kočky. S tím už jsem se tak nějak smířila. S čím se ale smířit nemůžu je fakt, jak po*raný je celý náš stát a celý jeho systém. Lidi tady pracují jak blbí, dostávají za to minimální platy, z těch minimálních platů odvádí daně, a k čemu se to všechno používá? Dostávají to romové, kteří nikdy pracovat nebudou, ale dávky na svých x potomků brát budou. Proč se i u nás nezavede ten systém, který říká, že pokud ty nedáváš něco státu, tak od něj nic neuvidíš? Nepracuješ? Nemáš nárok na dávky a podpory. Ale ne. To bychom asi chtěli moc. A oni, budu jim tady raději říkat slušně romové, si ještě budou pořád stěžovat. Oni tady budou dělat bordel, budou krást, budou zabíjet, budou ničit, a když se proti nim někdo spikne, tak se ještě budou ohánět tím, že jsme rasisti. A policie ještě bude bránit je, místo nás, občanů ČR. Chudinky. Kdo to kdy viděl? Až budou romové slušní občané, budou pracovat, odvádět daně státu, budou posílat své děti PRAVIDELNĚ do školy, až budou dodržovat zákon, potom je možná přijmu jako naše spoluobčany. Ale do té doby ať se ohánějí čím chtějí, ale vítaní tady prostě nikdy nebudou. Dneska jsem z celé situace byla tak zoufalá, že jsem se rozhodla, i když to bylo rozhodnutí na základě mého výbuchu emocí, že odsud musím co nejdřív pryč. Já tady nechci žít ani o rok déle, než to bude nutné. Můj sen je takový, že bych dodělala školu, našetřila bych si nějaké peníze, odjela do Anglie, našla si tam práci, později  bych se usadila na nějaký venkov a žila bych si poklidný život.A bylo by mi jedno co se děje v tomto státě. Byl by mi úplně ukradený. Nejhorší je to, že mi v tom všem brání jediný fakt. A to je ten, že tady nechci nechávat mamku samotnou. Nebýt tohoto faktu, věděla bych, že svůj sem do 10 let uskutečním. Protože jinak by mě tady nic nedrželo. To je všechno tak zoufalé. Raději to ukončím. Možná že zítra, až se probudím s lepší náladou a přečtu si znova co jsem dnes napsala, se plácnu do čela a celé to smažu. Uvidíme. Zatím dobrou. Snad se vám bude usínat lépe než mi.

Nejlepší víkend :)

Tak jsem tady zase po několika náročných dnech. V pátek práce, sobota Hrady, neděle výlet, pondělí zase práce. Uf. No tak já začnu od té soboty :D

Kolem 10 jsme vyjeli já, dvě sestřenky a kámoš do Hradce nad Moravicí. A je dobře, že jsme vyjeli tak brzo. Když jsme dojeli, zaparkovali jsme na velké louce, kde jsme v té době byli ještě jedni mezi prvními. Došli jsme ke vstupu a za dvě minuty už byli vevnitř. Žádná řada, nic, prostě super. Všechno to bylo šikovně vymyšlené. Pódia byla vedle sebe, ale tak, aby se navzájem nerušila. Na stage A zrovna začínali hrát We on the moon. Běželi jsme k pódiu a chytli jsme si místa v první řadě, protože lidí tam ještě fakt bylo poskromnu. Po půl hodině hraní se s námi rozloučili a na druhé stage začala hrát další kapela. Na tu už jsme se kouknout nešli, protože jsme si drželi dobrá místa. Jako další totiž přišli Kryštof :) takže joo, splnil se mi sen, byla jsem na Kryštofy v první řadě. Ani tady nebudu vypisovat, jak byl koncert úžasný a bezkonkurenční. Kluci si vystupování vážně užívalí a to jak komunikují s námi fanoušky, to je prostě super. Dám tady i nějaké video, kdyby se chtěl někdo podívat. Potom ty další skupiny už pro mě zase tak podstatné nebyly, takže se nějak moc vypisovat nebudu, ale jen ještě řeknu, že Klus byl opět výborný, hrál a zpíval dokonale a perlil jednu hlášku za druhou, typické :D ale trochu to přetáhl, a skončil ve čtvrt na jednu. A teď ta řada z parkoviště! Půl hodiny trvalo, než jsme se dostali ven. A v posteli jsme byli ve dvě. Což by nebylo tak hrozné, kdybychom nemuseli vstávat v sedm.

Jeli jsme totiž na výlet do Koutů nad Desnou. Jela (skoro) celá banda, sraz byl v osm a cesta trvala skoro tři hodinu. To bylo uúúnavné :D vyjeli jsme lanovkou nahoru a pak nás čekal pochod do kopce, celých 2,5 km :D nahoře byla takové přečerpávací elektrárna, vlastně takové velká nádrž plná vody :D ale krásná podívaná :) Udělali jsme si pár společných fotek a jeli jsme zase zpátky. Dole jsme si sedli na pizzu a čekala nás zase dlouhá cesta zpátky. Nakonec jsem přijela domů asi o půl 10. A druhý den práce. Eeeh :D teď mám ale krásných osm dní volno ^^

Už se nebudu vykecávat a dám tady nějaké fotky, kterých je víc než dost a  řeknou víc, než pouhá slova :)

Tentokrát už píšu s wi-fi! :D

Zdravím všechny své pravidelné čtenáře, i ty, kteří tady zavítali jen náhodou :) jak se dneska máte? Co plánujete na pátek a na víkend? Mě čeká zítra práce a už teď z toho skoro brečím. Včera jsem myslela, že tam doopravdy usnu. Člověk se tam cítí tak zoufale. Ale tak coo. Ještě zítra a v sobotu uvidím a uslyším Kryštofky ♥ fakt se na ně těším! Napadlo mě koupit si jejich cd a nechat si ho pak podepsat. Ale teď je spousta jiných věcí, do kterých bych spíš měla vrazit 300,- jako například příruční taška do Londýna. A stejně pochybuju, že se přijdou podepsat. A když jo, vezmu si nějaký sešit, co už :D

No a ten obrázek, to jsem si včera v práci koupila tohoto jahodového Míšu, má takovou jahodovou osvěžující polevu a je vážně výborný! Hned po práci jsem valila pro další :D musíte ho zkusit, je to mňamka :) stejně jako ten meruňkový, ale do horkých dní je lepší tento :)

Teď už čekám, až se ozve moje milovaná Johanka, protože jdeme ještě dneska na brusle :) tyto večerní projížďky jsem si moc oblíbila, i když jsem zatím byla asi jen 4x :D horší to bude v zimně, ach jo :/ ale tak do zimy je ještě spousta času :)

Jo a už mám taky wifi, o které jsem někdy minule psala. Bála jsem se, že to nezvládnu zapojit a nakonec jsem to zvládla za pět minut. Vlastně jen modem zapojíte do nabíječky, potom našroubujete takovou další šňůru, něco potvrdíte v počítači, zadáte heslo a jste přihlášeni. Fakt nechápu, proč si za tuto službu UPC účtuje 403 korun. A ještě mají nepříjemné techniky. Jakoby nestačilo, že platíme 656,- pouze za to, že jsme technikovi daly starý modem a on nám dal nový. Facepalm!

A já už se nebudu dál rozepisovat, příští článek už bude nejspíš o tom, jak jsem si užila Moravské hrady, protože zítra se mi asi nebude chtít nic psát a v sobotu už jedeme v 10 dopoledne. Tak se zatím mějte hezky a užívejte prázdniny, dokud jsou :))

Dobrý den.

Tak se mi dnes povedlo vstát už v 6 ráno. Po marném pokusu znovu usnout, jsem v 7 vylezla z postele, udělala si krupici (do 1/2 l mléka dejte 3 lžíce krupice.."Tři lžíce? Není to málo? Čtvrt balení snad bude stačit") a zelený čaj, aby mě trochu nakopnul do toho nového, dlouhého dne, a usedla jsem k počítači. A jak jsem se tak koukala na svůj blog, nebyla jsem spokojená. Takže jsem si tři hodiny hrála s designem a tramtadadá, je to tady zase nové. Snad to na pár týdnů/měsíců vydrží. Největší nervy jsem měla s těmi ikonkami na různé sociální sítě. Ony se totiž rozhodly, že si ze mě budou celou hodinu utahovat, protože se jim nechtělo vůbec doprostřed! Pořád byly nalevo. Ale potom už je to přestalo bavit, nebo se jim možná nalevo přestalo líbit, tak se přestěhovaly doprostřed. Konečně! Už jsem měla chuť je dát pryč úplně...

A musím se pochlubit! Já budu mít zítra wi-fi! Dlouho jsem si ji přála, protože mít notebook neustále připojený k tomu kablíku je dost otravné. Nemůžete si vzít počítač do postele. Nebo do obýváků. Nebo na balkon. Ale teď už bude všem kabelovým dnům konec, jupí. A taky se mi zvětší připojení na 60 MB/s. Tak snad to tady pořádně pofičí :D

No, teď si asi pustím Pána prstenů. neviděla jsem ho už hrozně moc dlouho a dneska jsem se probudila s takovým zvláštním pocitem, který mi jakoby říkal, že dneska je ten správný den, že dneska by to šlo. Ono takový 4 hodinový film plný tak silného příběhu nejde pustit jen tak. Na to se musíte připravit. Takže já se jdu připravovat a vy se mějte hezky :))

Btw klidně mi ještě napište, jak jste se dneska měli a co jste dělali, já si ráda přečtu všechny vaše komentáře :))

Nestíhám, nestačím...!

Tak se zase jednou po pár dnech (pro změnu ne měsících) hlásím. Těchto pár dní jsem prožila tak trochu ve shonu. Nebo ne přímo ve shonu, ale pořád bylo co dělat. V pátek jsem byla u sestřenky, tam jsem se musela na den rozloučit s notebookem, protože mi ho kámoš musel celý přeinstalovat, v sobotu dopoledne jsem jela do zoo, odpoledne jsem byla u tety, předtím se ještě muselo zajet pro opravený noťas (musím říct, že je teď radost s ním pracovat. Předtím se načítat pět minut, teď to trvá jednu. Procesor neustále nejede na 90-100%, ale na 5-20% - myslím, když je notebook v klidu), večer jsem se musela připravit a vyrazilo se na dámskou jízdu. Vrátila jsem se domů už v jednu, protože mě ráno na devět čekala práce. Poprvé 10-ti hodinová šichta místo 9-ti hodinové. Fuuu. Sice je fajn, že budou peníze navíc, ale těch 10 hodin, to je hrůza. Raději bych brala práci, kde člověk pořád něco dělá. Aspoň to utíká. Ale 10 hodin sedět, sem tam někoho obsloužit (v průměru jednu osobu za hodinu) a po zbytek času jen čumět do blba, protože je to tak únavné, že nemáte energii dělat nic náročnějšího, třeba si jen stoupnout...děs! Ono celkově zabavit se na prostoru 2m x 1m je dost nemožné.

No ale konec stížností. Teď mám před sebou dva dny volna, pak středa a pátek pracovní a v sobotu konečně Moravské hrady. A potom do 28.8 jen jedna směna. Aspoň že tak :D A doufám, že se mi povede být na Hradech v první, maximálně třetí řadě, abych pořídila dobré fotky. To abych sem potom měla co dát :D 

A jaký víkend jste měli vy? Chystá se někdo na festival Moravské hrady? Nebo to má už někdo za sebou? :)

Mám mýdlo!

Že si říkáte "No a co?" JÁ MÁM MÝDLO!! A to znamená, že se blíží výlet do Londýna! Mám mýdlo do Londýna!! Potřebovala jsem si koupit aspoň něco malého, abych si uvědomila, že to je všechno doopravdy, že se mi to vlastně jen nezná. A teď, když začnu pochybovat o opravdovosti toho všeho, se podívám na své mýdlo a řeknu si "Je to tak, je to pravda!" A ne, nejsem blázen, jen mám strašnou radost. Už jen měsíc a 11 dní, neuvěřitelné :) strašně se těším až se budu procházet po těch krásných uličkách, až před sebou uvidím London eye, až přejdu Millenium bridge a budu se blížit k St. Paul's cathedral, až si sednu k soše erose na Piccadilly circus a budu svačit sandwich a kafe se svou milovanou Johankou, která jede se mnou a budeme to všechno prožívat spolu ^^ škoda jen, že je to na pouhý jeden týden. Ale tak ještě můj život nekončí, kdo ví, třeba se tam jednou doopravdy dostanu na delší dobu, tak jak si to už dlouhé roky přeju :)

A je mi strašné horko!! A ráda skáču nečekaně z jednoho tématu k druhému, jo. Ale když ono je to strašné, já vždycky tíhla spíše k zimě a ke sněhu. Ne, že bych léto neměla ráda. Ale 36 stupňů? Like...really? 25 je akorát. Včera jsem šla s kámoškou na koupák a vydržely jsme tam jen tři hodiny, protože v tom horku se déle vydržet nedá. A ani plavat se nedalo, protože v bazénu se koupala snad polovina Ostravy. Fakt, nekecám!

Teď už se jdu pomalu chystat (čtěte jako "Jdu ještě projít nějaké blogy"), protože za chvilku jedeme k babičce a potom přijde sestřenka a bude u mě spát. A vůbec nevím co budeme dělat. Musím stáhnout nějaký film. A nebo zahrajeme Dostihy a sázky, hru našeho dětství, ha :D a jestli mě naštve, pustím ji Kluse, protože ho nemá ráda! Ale Nina se ji líbila, hmmmm....

Čokoláda / Chocolat

Rozhodla jsem se vám představit jeden z mých oblíbených filmů. Znám ho už strašně dlouho, v televizi jsem ho párkrát viděla, ale až teď jsem mu začala věnovat větší pozornost. Přiznám, že to je hlavně díky hlavnímu hrdinovi, kterého ztvárnil Johnny Depp. Poslední dobou jsem z něj, jak se to říká, úplně hotová :D další hlavní roli, nebo spíš tu nejhlavnější, má herečka Juliette Binoche. Taky si zde zahrála Judi Dench, kterou můžete znát z filmu Pýcha a předsudek. Zahrála si tam ne moc milou a oblíbenou Lady Catherine de Bourgh. A musím uznat, že v Čokoládě mě mile překvapila, je tam o hodně příjemnější :D A teď už tedy krátce o filmu.

Je o ženě, která se přistěhovala do městečka, kde jsou všichni křesťané a dodržují své přísné tradice. Vianne, hlavní hrdinka, a její dcera Anouk, jsou ateistky a už jen z toho důvodu se na ně všichni občané koukají skrz prsty. Lepší reputaci si nezajistí ani tím, že v době půstu otevřou svou čokoládovnu. Získají pár přátel, ale především nenávist jednoho místního šlechtice, Comte de Reynauda. Ten je rozhodnutý, že je z města dostane pryč. Mezitím co probíhá boj mezi Comtem a Vianne, připlují k městu lidé, kteří nemají žádný domov a hlavní je pro ně svoboda. Nepotřebují nikam patřit. Pro slušné občany města jsou ale hrozbou. Mají zakázáno se s nimi přátelit. Jeden z nich se jmenuje Roux a ten si získá srdce Vianne. To je pro Comteho samozřejmě poslední kapka. A jak to všechno vlastně skončí, to já vám už nepovím. Musíte se na film podívat sami a zjistit to :)

Já osobně jsem si film oblíbila hlavně díky tomu, že z něj sálá hrozně příjemná atmosféra. Líbí se mi sledovat jak se mění lidé a vztahy mezi nimi. Není to žádný romantický slaďák, i když pár romantických okamžiků se tam objeví, všeho je tam s mírou. A co si budeme povídat, Depp nikde nevypadá tak perfektně jako tady. Ale to už není podstatné. Podstatné je to, že se jedná o moc povedený film, který vám zpříjemní nejeden večer. Protože když se na něj podíváte jednou, určitě to nebude naposledy :) 

Tududum, aneb nebaví mě vymýšlet nadpisy

Tak jsem to tady trochu pozměnila, no, spíš asi trochu víc, takže doufám, že mě to konečně nabudí k psaní článků! :D i když ještě nevím, čeho se budou týkat. Ono je to těžké, někdo umí fotit, tak má blog se svými fotkami, někdo umí kombinovat oblečení, tak má blog s outfity, někdo je šikovný na výrobu různých věcí, má svůj DIY blog. Ale co člověk jako já? Někdo, kdo nic neumí pořádně? Potom nezbývá než mít blog o všem možném. A tak to asi i zůstane. Ha :D a asi si přednastavím pár článků, jelikož teď v létě tu jsem vážně málo (myslím na počítači), takže dokud mám trochu času, tak proč něco nesepsat :D

A co vy jinak děláte? Jak užíváte prázdniny? Já osobně jsem buď v práci, na koupáku, u sestřenek, venku, nebo se nudím doma. Tento víkend jsem 2x oslavila narozky a ještě jednou se to plánuje v pátek, tak jsem zvědavá. 17.8. jedu na Moravské hrady do Hradce nad Moravicí, kde budou vystupovat Kryštof ♥ a Klus, kterého jsem si celkem oblíbila. A pak ještě Vypsaná fixa, Mandrage, Wohnout atd, ale to už mě tak nebere :D určitě nafotím nějaké fotky a možnááá, když se mi bude chtít, tady některé přidám. Ale nic neslibuju, víte jak to je :D Hmm a moc jsem se rozkecala :D a k té fotce, je z dnešního výletu do Ikei na kafe s kamarádkou (blog). Mají k tomu dobrého skořicového šneka, mňamina :D Nechtěla jsem mít článek bez fotky a toto je jediná, kterou mám teď na ploše, tak proč jí sem nedat :D

Tak to je vše, snad se mi povede ještě něco napsat a přednastavit :)

Poslouchám a píšu

Mám zase nějaké blogové dilema. Nejraději bych si založila nějaký nový, všechno bych udělala jinak, ale pak si řeknu, že je škoda s tímto blogem skončit. Ale zase bych chtěla, aby ho neznal nikdo z těch lidí, které znám já. Až na jednu osobu, ta mi nevadí :D chci nějaké místo, kde bych se mohla vypsat a cítit, že je tady všechno v bezpečí před všemi, kteří by mé pocity znát neměli. Ale asi na tom nezáleží. Ale chci začít jinaaaak! Musím to taky pozměnit, musím se nějak dostat do blogovací nálady.

A řve mi tady do reproduktorů Klus a vůbec se nemůžu soustředit na to co píšu!! Sakra :D

Jen by mě teda zajímalo, jakou šanci má v dnešní době blog, který není o módě/kosmetice/podobných věcech. Přijde mi, že už o nic jiného není zájem. Jen můj pocit? Ale to je jedno, nedělám to tady pro všechny, ale pro sebe a pár dalších jedinců. Měla bych tu hudbu vypnout, vůbec nevím co tady píšu. Nevýhoda českých písniček :D divím se že tady místo svých myšlenek nepíšu texty písní :D

Fuuu no nic, asi to tu půjdu trochu překopat, tak zatím :))

Máme tady jaro ♥ a s ním i oblíbené zkouškové období...

ZDRAVÍM VÁS :)

Tak jsem zase tady. Znáte to. Když máte fůru času, blog vás nebaví. Ale když se máte najednou učit na zkoušku, tak máte tolik nápadů a tolik chuti na ten blog něco napsat, až to není možné. Což je ovšem pěkně na nic. Já zítra píšu zápočtový test ze Základů psychoterapie, a zatím umím jen dvě z dvaceti otázek. Ještě že to je na abcd, uf :D a to ani nemluvím o testech z politologie a mezinárodních vztahů příští čtvrtek a z Psychologie zdraví to další úterý. A už vůůůbec nemluvím z ústní zkoušce ze Sociologie, které se všichni už asi půl roku obáváme, protože nám bylo řečeno, že se jedné o nejtěžší zkoušku za období bakalářského studia a protože nám pak doktor oznámil, že stačí jedna špatná odpověď a "Uvidíme se na dalším pokusu". Ale NE. Já i přes to všechno budu sedět na tom počítači a psát na blog. Na který ani nikdo nechodí :D jaká ironie. 

Noo ale já to tady vážně NECHCI zanedbávat, tak jsem se rozhodla přidat aspoň pár fotek. Abych vám tak trochu přiblížila co tak běžně dělám, místo toho, abych se pilně učila. Jo a zapomněla jsem zmínit ty tři seminárky co už beztak dávno měly být napsané. Ale čert to vem :D

Pořád, i když je to co říct, chodím do školy a snažím se zameškat co nejméně hodin, i přes to, že mě to strašně unavuje a proto potom musím v 9 ráno chodit na kafe. Sama. Já chudinka :D a to jsem kafe nikdy nepila! Taky si často vezmu první stránku ze svých materiálů a přečtu si, co všechno bych tak měla umět nebo přečíst, ale to mě většinou tak znechutí, že už se na další stránku nedostanu. Taky se poflakuju po Ostravě a sem tam zajdu do naší oblíbené Panerie s mou kamarádkou a kolegyní Johankou :D 

Jak jsem řekla, kafe jsem nikdy moc nepila, ale v poslední době mě na něj přepadá chuť O.o jsem divná. Taky pořád a pořád začínám se čtením knížek, které už dávno přečtené mám, ale ony jsou prostě tak úžasné, že si raději přečtu je, než nějakého šestisetstránkového Giddense. Zrovna teď mám rozečtenou knížku Húrinovy děti. Já ji miluju. Sice je strašně tragická a smutná a v podstatě se v ní nedějě nic veselého, ale stejně je jedna z těch nejlepších ♥ No....sem tam se kochám krásným počasím a i když jsem si řekla, že už vážně budu šetřit - nakupuju o stošest. Ale teď už VÁŽNĚ budu šetřit!!!

Vlastně toho dělám víc, ale fotek už tolik nemám. Takže vám musí stačit tyto dvě koláže a třeba někdy příště přidám něco dalšího. Třeba o tom, jak jsem nedala ani jednu zkoušku a jak jsem skončila se školou. Mezitím se mějte fajn a užívejte krásného počasí :)

Btw do komentářů mi dávejte tipy, jak přestat čumět do zdi a konečně se přinutit k učení, děkuji :D

Užitečné aplikace na Android

Víte, aplikace jako Facebook, Instagram, Twitter, Pou, má každý. Nebo aspoň 80% uživatelů Androidu. Nebo možná míň, víc, já nevím, číslo není podstatné :D podstatné je to, že by bylo vážně zbytečné dělat "reklamu" na tyto aplikace, ještě když vezmeme v úvahu, že polovina z nich nefunguje tak jak má....

Proto vám přináším šest tipů na zajímavé aplikace, o kterých možná vůbec nevíte, ale věřte, měli by jste! Protože jsou prostě boží :D tak čtěte, a stahujte :)) a potom klidně pište názory, nebo mi na oplátku taky dejte tip na nějakou dobrou aplikaci :))

1. PIXLR EXPRESS

Jako první jsem si vybrala aplikaci na úpravu fotek. Na Google play na ni můžete najít jen samé pochvalné recenze, má hodnocení asi 4,8/5 a většina uživatelů o ni říká, že je to nejlepší aplikace na úpravu fotek. Pokud ji ale používáte poprvé, buďte připojeni na wi-fi. Všechny ty efekty a další blbůstky si musíme stáhnout, ale potom už můžete používat i bez připojení k internetu. Kam se hrabou nějaké úpravy na Instragramu? Tady můžete ořezávat, rozmazávat, zostřovat a já nevím co všechno ještě. Dá se taky na Google store nainstalovat přímo do vašeho Chrome prohlížeče, takže můžete jednoduše upravovat fotky i na počítači :))

2. POCKET

Taky velice užitečná aplikace. Pokud si na počítači, nebo na vašem mobilu projíždíte internet a narazíte na nějakou zajímavou stránku, článek, o kterém jste přesvědčeni, že se k němu v budoucnu budete chtít vrátit, nebo cokoliv jiného, není nic jednoduššího, než odkaz vložit do této "kapsy". Když potom aplikaci otevřete, všechny vaše uložené stránky se vám okamžitě objeví na jednom přehledném místě. Údajně ke čtení článků uložených do této aplikace ani nepotřebujete internet, jsou převedeny do zvláštního formátu.

Další užitečné aplikace najdete v celém článku :) ↓