Ed Sheeran v Praze

Musím se s Vámi o ten zážitek podělit, prostě musím. Víte, před dnem D jsem pořád přemýšlela - jít? nejít? jít? nejít? jít? a tak pořád dokola. Nakonec jsem šla, a nakonec šel se mnou i můj milovaný K. a bylo to moc príma. No vlastně ne celý večer byl príma. Jsme totiž děsně pohodlní a stát venku skoro dvě hodiny v zimě, plus vevnitř další dvě hodiny, předtím než Edík přišel na pódium, to pro nás bylo takové mučení. Nohy nás bolely tak stráášně moc. Ale když skončil předskokan který už nevím jak se jmenoval....ne dobře vzpomenu si. Ryan Keen možná...a když přišel na pódium Ed. PÁÁÁÁNI. TEN BYL. NAPROSTO. BOŽSKÝ. Prostě to je tak když tři roky někoho jen posloucháte a pak ho najednou posloucháte A i vidíte. To je děsně neuvěřitelné. Popravdě řečeno, celou první písničku (tipla jsem si že to bude I'm mess, jedna z mých nej. A byla ♥) jsem se vlastně jen snažila potlačit slzy abych nevypadala jako nějaká trapná ubrečená puberťačka a bylo mi moc líto, že zrovna tuhle si s ním nemůžu zazpívat, protože v okamžiku, kdy bych začla zpívat, by se ze mě spustil potok slz. Ale pak už to bylo dobrý. A on byl taky moc dobrý. Bohužel, mám jen jednu jeho trochu ucházející fotku, plus jedno ani ne minutové video. Kde zrovna rapuje. Ach jo. Taky jsem mohla natočit nějakou oblíbenejší písničku. Ale nevadí!

A víte, co pro mě byl asi největší zážitek? Když zpíval I see fire. A v pozadí na obrazovkách byl Šmak. Uááááá. Ne, celé to byl parádní zážitek, ale chápejte...I see fire ♥ (z toho nemám ani fotky, ani video. Protože jsem si řekla, že chci na koncert koukat jinak než před displej mobilního telefonu)

Take it back bez refrénu. Škoda :D

Takže teď musím prohlásit, že pokud Ed bude zase někde blízko, tak neváhám a zase na něj půjdu, protože on je live bezkonkurenční. Kdo pojede se mnou? :D

Velké změny, velké plány

Tak zase asi po dvou měsících zdravím :D

Právě sedím v práci, nebo spíše bych měla napsat na brigádě, a netrpělivě sleduju čas, jak se pomalu pomalinku blíží k páté hodině odpolední. Konečně budu moct říct tomuto místu navždy sbohem. Dnes je totiž má poslední směna coby studenta na brigádě.

Včera jsem byla na druhém kole pohovoru do O2. Přišlo nás sedm, čtyři postupně odpadli, až jsme zbyli tři. Nevím jak ostatní dva, ale mě volali, že jsem byla přijata. Tadá. Stane se ze mě pracující dospělák. Který se bude těšit na volné víkendy, které (jak doufá) bude trávit se svou polovičkou, když už nebude kdy jindy se vídat. A také se bude těšit na to, až si po třech měsících zkušebky (pokud tam takovou dobu vydrží) bude moci vybrat nějakou tu dovču :D ok nebudu předbíhat, ještě ani nemám podepsanou smlouvu.

To je asi největší novinka. Nástup do opravdového zaměstnání. Brr :D

S touto novinkou se mi hned v hlavě začaly rodit nápady, co si postupně za vydělané peníze koupím. Tak zaprvé - nutně potřebuju nový notebook. Můj už po pěti letech dosluhuje :( zapnu Age of Empires II a po 15 minutách se mi notas hodí do režimu spánku, přičemž ho pak následně musím oživovat tím, že ho 5x násilím vypnu a zapnu. Chudáček. Bojím se, že se blíží den, kdy se vypne a už se nezapne. Jako ten notebook předtím. Taky jsem měla v hlavně další věci co si chci koupit, ale nějak jsem na ně...zapomněla :D vím že chci Keepcup! A ještě něco. Ale nevím co. Tak nic.

Taky s přicházejícím únorem..vlastně on už je tady..takže s tímto aktuálním už běžícím únorem :D přichází i pár mých "poprvé"

1. poprvé uvidím naživo Eda Sheerana

2. poprvé budu na Valentýna ta, která ho bude moci s někým trávit a ne ta, která "hejtuje" každou sebemenší zmínku o něm, protože nikoho nemá, ha :D

3. poprvé nastoupím do práce

Zase tolik toho není. Ale na jeden měsíc to myslím stačí ne? :D kolikrát se strane, že několik měsíců se nestane nic, co by bylo poprvé. U mě to jsou teď tři věci. Bohatě stačí :D

To jest můj výkec. A jak se máte vy, ty poslední dva měsíce, co jsme se neviděli? Jaké jste měli Vánoce? :D

PS: už vím! Chci šetřit na pernamentku na nějaké cvičení. HAHAHA.

I see fire~

Už pár dní si pohrávám s myšlenkou, že začnu zase normálně blogovat, tak jako předtím. Říkala jsem si "Co ta náhlá změna?" A pak mi to došlo. Vždyť ono začalo zkouškové!! Kdy je přeci lepší čas na prokrastinaci ve formě psaní předůležitých článků na blog? :D

Takže tady je první.

Je to písnička, kterou poslední dobou, asi poslední měsíc, poslouchám pořád a pořád dokola. Když jsem ji slyšela poprvé, moc mě nenadchla, a to i přesto, že je Ed můj nejvíce milovaný zpěvák. Ale jak to tak bývá, stačí pár dalších poslechnutí a puf! Závislost je na světě. Takže teď nepřežiju den, aniž bych neslyšela to jeho "and if we should die tonight, we should all die together" ♥ hrozně se mi na něm líbí, že si pořád píše texty sám, ale už by mohl vydat nějaké nové album, holomek, dva roky a pořád nic :D místo toho pořád trajdá někde v USA s Taylor Swift nebo Christinou Aguilerou. Hrozné toto. Ale už je konečně zpátky v Evropě, má štěstí :D

Hudba mého srdce ♥

Pro dnešek jsem se rozhodla, že vám představím svého nejmilovanějšího zpěváka. O koho jde?

Je talentovaný, píše si vlastní texty, hraje na kytaru a jiné nástroje, je známý vlastně jenom chvilku, je roztomilý, zrzavý, je to angličan, a v jeho klipu se objevil Rupert Grint, pro méně znalé = Ron Weasley. Už víte? Já myslím, že nápověda byla zcela jasná :)

Jeho jméno je Ed Sheeran a mé last.fm mi říká, že poprvé jsem si jeho hitovku Lego house přehrála 21. března minulého roku. Od té doby na něj nedám dopustit. Dokonce už vlastním i jeho originální CD, a tím se u mě můžou pochlubit jen ti mí opravdu TOP.

Mezi jeho nejznámější písně patří už zmiňovaný Lego house, potom The A team, Drunk, You need me I don't need you a v posledních pár měsících vydal videoklipy k písním Small bump a Give me love. Všechny jeho klipy jen doporučuju, většinou se jedná i silný text a podle toho potom vypadají i jeho videa. 

Mé v poslední době nejposlouchanější písně jsou Give me love, Autumn leaves, Little bird, Drunk, One night, Sofa a dalšíí :)

Takže neváhejte a určitě si od něj něco poslechněte. Podle mě je on ukázkou opravdového umělce :)