Ed Sheeran v Praze

Musím se s Vámi o ten zážitek podělit, prostě musím. Víte, před dnem D jsem pořád přemýšlela - jít? nejít? jít? nejít? jít? a tak pořád dokola. Nakonec jsem šla, a nakonec šel se mnou i můj milovaný K. a bylo to moc príma. No vlastně ne celý večer byl príma. Jsme totiž děsně pohodlní a stát venku skoro dvě hodiny v zimě, plus vevnitř další dvě hodiny, předtím než Edík přišel na pódium, to pro nás bylo takové mučení. Nohy nás bolely tak stráášně moc. Ale když skončil předskokan který už nevím jak se jmenoval....ne dobře vzpomenu si. Ryan Keen možná...a když přišel na pódium Ed. PÁÁÁÁNI. TEN BYL. NAPROSTO. BOŽSKÝ. Prostě to je tak když tři roky někoho jen posloucháte a pak ho najednou posloucháte A i vidíte. To je děsně neuvěřitelné. Popravdě řečeno, celou první písničku (tipla jsem si že to bude I'm mess, jedna z mých nej. A byla ♥) jsem se vlastně jen snažila potlačit slzy abych nevypadala jako nějaká trapná ubrečená puberťačka a bylo mi moc líto, že zrovna tuhle si s ním nemůžu zazpívat, protože v okamžiku, kdy bych začla zpívat, by se ze mě spustil potok slz. Ale pak už to bylo dobrý. A on byl taky moc dobrý. Bohužel, mám jen jednu jeho trochu ucházející fotku, plus jedno ani ne minutové video. Kde zrovna rapuje. Ach jo. Taky jsem mohla natočit nějakou oblíbenejší písničku. Ale nevadí!

A víte, co pro mě byl asi největší zážitek? Když zpíval I see fire. A v pozadí na obrazovkách byl Šmak. Uááááá. Ne, celé to byl parádní zážitek, ale chápejte...I see fire ♥ (z toho nemám ani fotky, ani video. Protože jsem si řekla, že chci na koncert koukat jinak než před displej mobilního telefonu)

Take it back bez refrénu. Škoda :D

Takže teď musím prohlásit, že pokud Ed bude zase někde blízko, tak neváhám a zase na něj půjdu, protože on je live bezkonkurenční. Kdo pojede se mnou? :D

Můj diář na rok 2015

Jelikož se blíží prosinec, a s ním i Nový rok, a jelikož je všude kolem mě na internetu diářová mánie, rozhodla jsem se, že už si pořídím i svůj diář. Bylo těžké si vybrat, protože už se mi omrzely různé ty albi a podobné diáře, které mi přijdou moc...jak to říct...prostě ten design je pro mě nedostačující. Dětinský. Měla jsem ho dva tři roky zpátky a tehdy jsem z něj byla nadšená. Ale teď už albi ne, díky :D když jsem narazila na tento Hobití, první jsem taky váhala. Ani nevím proč :D ale čím častěji jsem na něj koukala, tím více se mi líbil, a teď když ho mám u sebe můžu říct jen - MILUJI HO :D nafotila jsem vám pár fotek, ať máte představu jak vypadá

1. Předek / 2. Ihned po otevření vás čeká Dno pytle :)

3. Dny / 4. Vevnitř najdete i obrázky - celkem 8

5. Praktická kapsička na různé papírky / 6. První strana

Tak jak se vám líbí? A jaký diář máte vy? :)

Rozhodující část legendy o Středozemi!

Nevím, kolik se tady najde fanoušků Středozemě, čili chcete-li, Pána prstenů a Hobita (i když Středozem určitě není omezena pouze na tyto dva příběhy), ale pokud nějaký ano, určitě už měl možnost vidět nejnovější trailer na poslední a rozhodující díl trilogie The Hobbit. Pokud ano, co na trailer říkáte? Mě v něm překvapilo tolik věcí, že bych tady vlastně musela popsat celý trailer od začátku do konce :D ale ne, vážně se mi to moc moc líbí. Tak jako se mnou nijak zvlášť nehnul první trailer k tomuto filmu, tak tento druhý mi to vynahradil. A pro ty, kteří ještě video neviděli, nebo také pro ty, kteří nad Hobitem ohrnují nos - podívejte se :) dejte tomu filmu aspoň šanci, já věřím, že nebudete litovat, protože to vypadá na nejlepší díl ze všech tří ;)

a pokud vás nepřesvědčí trailer, pusťte si aspoň pěknou písničku, která k němu byla nazpívána. A to nikým jiným než samotným hobitem Pippinem z Pána prstenů :)) jmenuje se The Last Goodbye a ukončuje tak celý příběh hobita Bilba a jeho společníků. 

I see fire~

Už pár dní si pohrávám s myšlenkou, že začnu zase normálně blogovat, tak jako předtím. Říkala jsem si "Co ta náhlá změna?" A pak mi to došlo. Vždyť ono začalo zkouškové!! Kdy je přeci lepší čas na prokrastinaci ve formě psaní předůležitých článků na blog? :D

Takže tady je první.

Je to písnička, kterou poslední dobou, asi poslední měsíc, poslouchám pořád a pořád dokola. Když jsem ji slyšela poprvé, moc mě nenadchla, a to i přesto, že je Ed můj nejvíce milovaný zpěvák. Ale jak to tak bývá, stačí pár dalších poslechnutí a puf! Závislost je na světě. Takže teď nepřežiju den, aniž bych neslyšela to jeho "and if we should die tonight, we should all die together" ♥ hrozně se mi na něm líbí, že si pořád píše texty sám, ale už by mohl vydat nějaké nové album, holomek, dva roky a pořád nic :D místo toho pořád trajdá někde v USA s Taylor Swift nebo Christinou Aguilerou. Hrozné toto. Ale už je konečně zpátky v Evropě, má štěstí :D

Happy day :)

Mám radooost :) Proč?

1) Půjdu na dva koncerty Kryštofů. Do Frýdku a do Ústí. Ale Ticketstreamu neodpustím, že začal předprodej o pět minut dřív než měl, protože už přesně o půlnoci byla Ostrava vyprodaná :( takže musím cestovat do F-M, aniž bych to tam nějak znala -.-" :D

2) Přišlo mi taky jejich LP. Ne že bych to měla kde pouštět :D ale tři měsíce zpátky se mi to zdálo jako nutnost, takže jsem to objednala. Hehe.

3) A taky už mám lístky na premiéru Hobita ♥ ale zjistila jsem, že hned ten den musím na osm hodin do školy na praxi...takže se vyspím tak 2 hodiny....paráda.....:D

Takový souhrn posledních dvou měsíců :)

Jelikož jsem smazala poslední příspěvek, tak koukám, že poslední co je teď na blogu je asi dva měsíce starý.  Hmmm. Vidím, že mě to poslední dobou vážně moc nebavilo :D

A protože se toho za poslední dva měsíce stalo MOC, rozhodla jsem se vytvořit takový PICTURES HEAVY POST, ve kterém se postupně dovíte, co že se vlastně všechno přihodilo :D ještě že mám ten nový mobil. S ním totiž fotím moc ráda a hlavně každou blbost, tak proto je těch fotek tolik :D ↓↓↓

Sometimes, those who wander ARE lost

Zdravím po...ehm...celém týdnu! Já vím, já vím, jsem hrozná, ale když ona vůbec nebyla nálada na psaní. Poslední týden trpím vážně divným stavem. Absolutně NIC se mi nechce. V hlavně tolik nápadů, plánů, myšlenek, ale...pořád jsou jenom v hlavě. Taky se teď dokážu nějak snadno naštvat. Dneska dopoledne jsem měla vážně divnou náladu, fakt nevím co to bylo :D takový ten stav, kdy ve všem vypadáte hrozně, vaše vlasy jsou hrozné a o obličeji ani nemluvě!!! Sem tam mě přepadne tahle vlna nedostatku sebevědomí. Hm. No ale abych tady pořád nepopisovala svůj vnitřní boj se sebou samotnou, přejdu raději k něčemu jinému. Měla jsem hrozné nutkání pozměnit tady design. Jenže všechno se jako naschvál tak hrozně sekalo, že jsem skončila pouze u jiného záhlaví. Miluju tu fotku! Ti dva sice nejsou mé top postavy z Hobita (dobře no...jsou top po Thorinovi.), ale to nemění nic na tom, že jsou perfektní. A ještě teď se směju když si vzpomenu na Kiliho a jeho nadšené "You must be mr. Boggins!!!" :D no asi vůbec nevíte o čem mluvím.

Pokud jde o články, nějaké nápady mám. Teď jen doufat, že se moje rozpoložení trochu zlepší. Fakt nevím co to teď se mnou je. Ale cítím zlepšení! Čuchám ho jak ve vodě, v zemi, tak i ve vzduchu. A to už něco znamená, ha! :D Teď se jdu koukat na Chůvu k pohledání, která už určitě začala a snad se tedy brzo ozvu. No a ještě mi povězte jak se vůbec všichni máte?