Takový souhrn posledních dvou měsíců :)

Jelikož jsem smazala poslední příspěvek, tak koukám, že poslední co je teď na blogu je asi dva měsíce starý.  Hmmm. Vidím, že mě to poslední dobou vážně moc nebavilo :D

A protože se toho za poslední dva měsíce stalo MOC, rozhodla jsem se vytvořit takový PICTURES HEAVY POST, ve kterém se postupně dovíte, co že se vlastně všechno přihodilo :D ještě že mám ten nový mobil. S ním totiž fotím moc ráda a hlavně každou blbost, tak proto je těch fotek tolik :D ↓↓↓

Máme tady jaro ♥ a s ním i oblíbené zkouškové období...

ZDRAVÍM VÁS :)

Tak jsem zase tady. Znáte to. Když máte fůru času, blog vás nebaví. Ale když se máte najednou učit na zkoušku, tak máte tolik nápadů a tolik chuti na ten blog něco napsat, až to není možné. Což je ovšem pěkně na nic. Já zítra píšu zápočtový test ze Základů psychoterapie, a zatím umím jen dvě z dvaceti otázek. Ještě že to je na abcd, uf :D a to ani nemluvím o testech z politologie a mezinárodních vztahů příští čtvrtek a z Psychologie zdraví to další úterý. A už vůůůbec nemluvím z ústní zkoušce ze Sociologie, které se všichni už asi půl roku obáváme, protože nám bylo řečeno, že se jedné o nejtěžší zkoušku za období bakalářského studia a protože nám pak doktor oznámil, že stačí jedna špatná odpověď a "Uvidíme se na dalším pokusu". Ale NE. Já i přes to všechno budu sedět na tom počítači a psát na blog. Na který ani nikdo nechodí :D jaká ironie. 

Noo ale já to tady vážně NECHCI zanedbávat, tak jsem se rozhodla přidat aspoň pár fotek. Abych vám tak trochu přiblížila co tak běžně dělám, místo toho, abych se pilně učila. Jo a zapomněla jsem zmínit ty tři seminárky co už beztak dávno měly být napsané. Ale čert to vem :D

Pořád, i když je to co říct, chodím do školy a snažím se zameškat co nejméně hodin, i přes to, že mě to strašně unavuje a proto potom musím v 9 ráno chodit na kafe. Sama. Já chudinka :D a to jsem kafe nikdy nepila! Taky si často vezmu první stránku ze svých materiálů a přečtu si, co všechno bych tak měla umět nebo přečíst, ale to mě většinou tak znechutí, že už se na další stránku nedostanu. Taky se poflakuju po Ostravě a sem tam zajdu do naší oblíbené Panerie s mou kamarádkou a kolegyní Johankou :D 

Jak jsem řekla, kafe jsem nikdy moc nepila, ale v poslední době mě na něj přepadá chuť O.o jsem divná. Taky pořád a pořád začínám se čtením knížek, které už dávno přečtené mám, ale ony jsou prostě tak úžasné, že si raději přečtu je, než nějakého šestisetstránkového Giddense. Zrovna teď mám rozečtenou knížku Húrinovy děti. Já ji miluju. Sice je strašně tragická a smutná a v podstatě se v ní nedějě nic veselého, ale stejně je jedna z těch nejlepších ♥ No....sem tam se kochám krásným počasím a i když jsem si řekla, že už vážně budu šetřit - nakupuju o stošest. Ale teď už VÁŽNĚ budu šetřit!!!

Vlastně toho dělám víc, ale fotek už tolik nemám. Takže vám musí stačit tyto dvě koláže a třeba někdy příště přidám něco dalšího. Třeba o tom, jak jsem nedala ani jednu zkoušku a jak jsem skončila se školou. Mezitím se mějte fajn a užívejte krásného počasí :)

Btw do komentářů mi dávejte tipy, jak přestat čumět do zdi a konečně se přinutit k učení, děkuji :D

Pět radostí měsíce - březen

Předem bych se ráda omluvila za svou neaktivitu. Ale posledních několik dní jsem byla v jednom kole. Ve středu 27.3. jsem jela na třídenní výlet s dětmi ze speciální školy. Teta tam učí, jela taky, takže mi to zařídila. Potom jsem byla v práci, potom zase mimo domov, potom bylo plno práce do školy a tak. No znáte to sami :) poslední tři dny jsem seděla u počítače a dělala prezentaci do školy. Já z toho měla takové nervy! Ani ne z přednesu, ale bála jsem se, že tam mám úplné bláboly. No nakonec jsem stejně nestihla přečíst všechno, protože dvacet minut zabrala jen první část, kterou měla spolužačka, nemluvě o tom jak do toho pořád zasahoval učitel a pořád k tomu něco dodával :D takže já jsem ze svých pěti stran (vážně jsem to dělala HODNĚ dopodrobna) přečetla tak dvě stránky, no..ani ne :D ale prý jsme to měly dobrý, takže mi spadl kámen ze srdce :) další kámen ze srdce mi spadl včera, kdy jsem byla po roce u zubaře a teda všechno ok, jen nějaký zubní kámen :D strašně jsem se bála, že mi bude vrtat zuby!

Konec tohoto ospravedlňování se. Mám pro vás, pět radostí měsíce března :) slíbila jsem, že z toho udělám pravidelnou rubriku a ráda bych to dodržela. Takže konec povídání a začínáme :)

1. 

Jako první musím zmínit ples, který se konal na začátku měsíce. Možná jsem se o něm zmiňovala, tím si ale nejsem jistá. Těšila jsem se na něj hrozně dlouho a víte jak se říká, že když se na něco těšíte, tak jste pak zklamaní? Tak z těmito lidmi to prostě nikdy neplatí. Na ně se pokaždé těším a vždycky jsem nadšená. Stejně to platí i u tohoto plesu. Jednoduše není nad úžasný večer, úžasnou zábavu a ještě úžasnější lidi :D jediná věc, která mě dost naštvala bylo, že ples končil už asi ve dvě ráno. Mi řekněte, co je to za ples?! :D

2. 

A teď trochu z jiného soudku. Už dlouho jsem potřebovala nějaký tělový krém, na svou vysušenou kůži. První jsem pokukovala nad Garnierem, který je hoodně dobrý, ale odrazovala mě cena 120,- Prostě nehodlám jen za krém dávat tolik peněz, to jako promiňte :D nakonec jsem našla tento v DM, a už jen to že má kokosovou vůni je pro mě hodně velké plus. Další plus je to, že se snadno roztírá, rychle vsakuje, a hlavně, splňuje co slibuje - kůže je po něm hladší a hydratovaná. A cena 62,- za balení 500 ml je podle mě fakt super :) ono ne vždy platí - čím dražší, tím lepší ;)

3.

Třetí je kniha, na kterou jsem se chystala už delší dobu. Už minulé prázdniny jsem ji sháněla v originále, protože ještě nebyla přeložená do češtiny. Chtěla jsem ji mít přečtenou dřív než vyjde film, to se ale nepovedlo. Nevadí. Film je dokonalý a podle mě je taková i knížka. Charlie v ní sice působí trochu...víc podivně než ve filmu, to ale neubírá na zajímavosti jeho myšlenkových pochodů. A citáty typu "We accept the love we think we deserve", "He's a wallflower. You see things. You keep quiet about them. And you understand." a poslední, jeden z nejkrásnějších "This one moment when you know you're not a sad story. You are alive, and you stand up and see the lights on the buildings and everything that makes you wonder. And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite." Záměrně je píšu v angličtině, protože takhle prostě vyzní nejlépe. Úžasné knížka, kterou doporučuji všem.

4.

Jako čtvrtou věc přidávám výše zmiňovaný třídenní výlet. První jsem se bála, s takovýma puberťákama nemám žádné zkušenosti. A taky ne všichni jsou na tom psychicky tak v pořádku jak by měli být. Stačilo ale pár hodin mezi nimi, a hned bylo všechno v pohodě. Někteří si mě vážně získali, to musím uznat :) a je zvláštní a smutné vidět, jaké osudy mají některé z dětí. Musím ale říct, že to byly zábavné a poučné tři dny, večer jsem vždycky padla do postele příjemně unavená a ráno se probouzela s nadšením a zvědavostí, co mě ten den čeká. Klidně bych si takový výlet zopakovala. Dokonce je možné, že se mi v budoucnu toto přání splní :)

5. 

No a ještě bych přidala tento svetr. Původně jsem tu chtěla dát náušnice z Kiku za 13,- ale ty se nedaly normálně vyfotit, a z tohoto svetru mám asi tak stejnou radost jako z náušnic, tak ho tu dávám místo nich :D Je koupený na Votočvohoz za 120,- Je z H&M a úplně nový :) no nejpodstatnější ale je, že má asi 70 cm dlouhé rukávy, což normálně u svetrů nevidím! Takže je to asi jediný svetr ve kterém nevypadám, jako bych z něj vyrostla :D mám totiž problém - moc dlouhé ruce :D No ale teda ze začátku trochu kouše. Než si na to zvyknu. Po pár minutách nošení už to přestanu vnímat. Takže to asi není nic tragického :)